Podle českého práva může být autorem díla pouze fyzická osoba, jak se na to dívá legislativa EU?

Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států. Většina členských států včetně ČR však považuje za autora pouze fyzickou osobu.

Některé novější směrnice EU (např. směrnice 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu) v některých ustanoveních naznačují, že by za autora mohla být považována i právnická osoba nebo AI systém. Jde ale spíše o ojedinělé zmínky a úpravu ponechává na členských státech.

Tyto úvahy souvisí zejména s novými technologiemi, které umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Technologie vytěžování textů a dat umožňují zpracovávání velkého množství informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů.

Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však takové organizace a instituce potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět.

V některých případech vytěžování textů a dat může zahrnovat úkony chráněné autorským právem nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, k provádění těchto úkonů je vyžadováno svolení nositelů práv.

Převažující kontinentální pojetí je i nadále takové, že autorem může být jen člověk. To podpořilo i nedávné stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU ve věci C-401/19, které vychází z předpokladu, že autorské právo chrání pouze lidské tvůrčí výtvory. Podle českého i evropského práva tedy může být autorem díla pouze fyzická osoba.

Legislativa EU tedy zatím otázku autorství AI děl výslovně neřeší a ponechává prostor pro národní úpravy. Naprostá většina členských států včetně ČR se drží konceptu člověka jako autora. Případná změna tohoto přístupu by vyžadovala zásadní legislativní zásahy na úrovni EU i členských států, což se v blízké budoucnosti nejeví jako pravděpodobné.

Zvláštním případem jsou fotografie vytvořené pomocí umělé inteligence, avšak s kreativním vlivem autora fotografie. Že se nejedná o jednoduchou problematiku prokazuje mimo jiné nedávný případ vyhlášení vítězů prestižní soutěže Sony World  Photography  Awards 2023. Ukázalo se totiž, že profesionální fotografy porazila v jedné kategorii umělá inteligence. Německý fotograf Boris Eldagsen ovládl kategorii Kreativní fotografie s obrázkem zvaným Electrician. Ten zachycuje dvě ženy ve stylu černobílých momentek, které se tvořily v první polovině minulého století.

Tento snímek byl vytvořen umělou inteligencí a do přiznání autora o tom nikdo nevěděl. „Jsem velmi rád, že jsem vyhrál kreativní kategorii Sony World Photography Awards 2023. Fotografuji od roku 1989, fotomediálním umělcem jsem od roku 2000. Po dvou desetiletích fotografování se mé umělecké zaměření přesunulo na zkoumání kreativních možností generátorů umělé inteligence,“ přiznal po získání ocenění Eldagsen.

Zajímáte-li se více o otázky umělé inteligence v kontextu práva a etiky, neváhejte nás kdykoliv kontaktovat.

V Praze dne 6. dubna 2025

JUDr. David Karabec, MPA, LL.M.

advokát a IP mediátor